Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně

Aktuální duchovní péče ve farnosti

V Praze dne 2. února 2021

Milé sestry, milí bratří,

předně Vám opět – spolu s otcem Petrem, jáhnem Milošem a ostatními farními spolupracovníky – přeji a v modlitbách vyprošuji Boží požehnání, zejména pro nynější těžkou dobu stále nekončící a všechny sužující pandemie koronaviru.

Podle platných nařízení vlády stále platí, že účast na bohoslužbách povolena pouze pro tolik osob, aby jejich počet nepřesáhl 10% míst k sezení, což v našem kostele, kde je míst k sezení více než 340, znamená přibližně 35 osob, a musí být zachována ostatní protiepidemická opatření (dvoumetrové rozestupy, zakrytí nosu a úst, dezinfekce rukou, nekonání společného zpěvu apod.).

V našem kostele tedy stále pokračuje „karanténní režim“:

Kostel zůstává, dá-li Bůh, řadu hodin denně otevřen k soukromé modlitbě (před vystavenou nejsvětější svátostí) a k přijímání svátostí (v kostele je po celou dobu otevření přítomen kněz, bude-li sám živ, zdráv a bez karantény).

Mše svaté pro přibližně 35 osob jsou i nadále, dá-li Bůh, denně slouženy, ale v jiných časech než obvykle. Velmi doporučuje se k účasti na nedělní a sváteční mši svaté přihlásit předem, a to osobně knězi přítomnému v kostele, který Vám také sdělí možnosti přihlášení. Pokud někdo přijde na mši svatou bez předchozího přihlášení, je to možné, ale účast mu bude umožněna, jen pokud bude volné místo (přičemž zkušenost ukázala, že na všednodenních bohoslužbách bývá). V každém případě je třeba přicházet včas, protože při naplnění kapacity se kostel se začátkem bohoslužby zavře a již není možné se připojit (ani pro předem přihlášené).

Časy bohoslužeb a otevření kostela najdete na samostatném rozpisu.

Co se týče ostatního farního mimobohoslužebného programu, tak ten se až na výjimky zatím konat bohužel nemůže.

Sledujte, prosíme, náš farní web s aktuálními informacemi.

A vše toto jedině a především: dá-li Bůh a jak dá Bůh…

S přáním Božího požehnání Vám všem

P. Jan Houkal, farář   

Prosba o finanční podporu farnosti

Milé sestry, milí bratři, vážení přátelé,

je samozřejmě jasné, že v nynější přetěžké době je mnoho jiných a urgentnějších potřeb, především se zajištěním záchrany životů a existenčních potřeb nejpostiženějších, o tom není pochyb, na to, prosím, pamatujme především…

Přesto se na Vás dovolujeme opět obrátit s prosbou o Vaši případnou finanční pomoc farnosti, která pochopitelně také přišla o velkou část svých nejdůležitějších pravidelných příjmů, jež tvoří Vaše dary v nedělních sbírkách. Krom nemalých mandatorních a nemalých provozních nákladů jsou to i různé opravy, které farnost musí financovat.

V letošním roce, dá-li Bůh, bychom předně rádi dokončili generální opravu vnějšího pláště našeho kostela. Máme zažádáno o grantovou pomoc příslušné instituce, zčásti byly dotace již přislíbeny či schváleny, nicméně vždy nemalou část finančních nákladů musí nést farnost sama. Bližší informace o opravách kostela najdete v samostatném článku na našem webu.

Zároveň již probíhají anebo letos chystáme i další drobnější opravy: Pokračování v opravách a čištění kamenických prvků v interiéru kostela (zejm. oltáře sv. Antonína), restaurování poškozených dvířek do presbytáře, oprava silně poškozených vchodových dveří do kostela, oprava sklepní místnosti v zázemí kostela, kterou bude také využívat naše farní charita, atd.

V neposlední řadě to má také ten rozměr, že opravami dáváme i v této těžké době práci řemeslníkům a stavebníkům.

Proto si Vás, pro které je to možné, dovolujeme požádat o případnou pomoc…

Pokud chcete přispět na generální opravu vnějšího pláště kostela, můžete tak učinit:

• anonymním darem do účelové nedělní sbírky vždy první neděli v měsíci,
• účelovým darem převodem na farní účet 11178349/0800 s použitím v.s. 2019,
• účelovým darem v hotovosti.

Pokud chcete přispět na potřeby farnosti bez specifikace, můžete tak učinit:

• anonymním darem do neúčelových nedělních sbírek (s tím, že z nich se 10% odvádí Arcibiskupství pražskému),
• darem převodem na farní účet 11178349/0800 bez v.s.,
• darem v hotovosti.

Rádi Vám vystavíme potvrzení o daru pro daňové účely.

Děkujeme.
S přáním Božího požehnání

P. Jan Houkal, farář   

Aktivity pro děti a mládež

Milé děti, milá mládeži, vážení a milí rodičové,

předně si Vás všechny dovoluji co nejsrdečněji pozdravit a popřát především Boží požehnání.

Co se týče pravidelných aktivit pro děti a mládež, zatím se bohužel stále konat nemohou, přesto již ale chceme zahájit (individuální) přípravu na svátosti. První svaté přijímání by se mělo, dá-li Bůh, konat koncem školního roku a biřmování by mělo proběhnout v sobotu 22. května.

Těšíme se na viděnou.

Více zde »    

Slovo k povzbuzení na středu 14 dubna 2021, na středu po 2. neděli velikonoční

Milé sestry, milí bratří,

v evangeliu od pondělka pokračujeme v postupném naslouchání Janovu svědectví o nočním rozhovoru Pána Ježíše s Nikodémem, členem židovské velerady, tajným ctitelem Páně. Biblický text čteme verš po verši, dnes se dostáváme k jádru a zároveň závěru celého rozhovoru. Mimo jiné ke Kristovým slovům překrásně poodhalujícím, kým je ve své nejhlubší podstatě Bůh a kým je on, Boží Syn: «Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný». V dání Syna se totiž nejvíce zjevilo, kým Bůh je; že je Láskou, díky které a prostřednictvím které můžeme být zachráněni pro život věčný. Ve slovech, které Kristus říká Nikodémovi, tak můžeme číst shrnutí celého evangelia, vlastně celého křesťanství.

O tom, že «Bůh je láska», je celá křesťanská teologie: Počínaje samotným tajemstvím Boží podstaty jakožto Nejsvětější Trojice, Lásky mezi Otcem, Synem a Duchem svatým, přes celé vnímání Krista jakožto vyslovení se a dání Boží Lásky světu a Ducha svatého jakožto jejího vanutí, přes všechny milosrdné projevy Boží Lásky pro naši spásu až po povolání nás samotných k lásce.

Je-li Bůh Láskou, pak veškeré jeho projevy navenek nemohou být ničím jiným, neboť u Boha není podstatného rozdílu mezi jeho bytím a činěním. Proto z Božího činění, především z příchodu Pána Ježíše, jak nám jej zachycuje evangelium a jak jej sami můžeme v křesťanství zakoušet, poznáváme, kým Bůh je, že je Láskou. Proto také platí, že jakákoli skutečná láska má cosi do činění s Boží Láskou, je určitým nejpodobnějším podílem na bytí Božím, jakákoli skutečná láska, zejména ta mezilidská, je něčím Božská, je účastí na Boží lásce, je formou imanentní Boží přítomnosti, Božího projevování se prostřednictvím a uprostřed nás lidí.

O lásce se mluví velmi často. Někdy nám to může přijít až únavné, velmi často mohou (naše lidské) úvahy o lásce sklouznout do stále opakovaných (a někdy i již poněkud vyprázdněných) frází. Přesto o lásce mluvit třeba je, činí tak i evangelium samo a mnozí svatí to opakují. Je to potřeba pro přežití světa i nás samotných. Jen díky lásce může být totiž na světě lépe, láska je skutečným světlem světa, jen díky lásce můžeme mít naději na věčnost, protože k Bohu může dojít jen Bohu (aspoň nějak) podobný, tedy milující člověk.

Proto naslouchejme slovům, která Pán Ježíš říká Nikodémovi, zatužme po zakoušení Boží Lásky, abychom jí mohli být aspoň nějak proměňování a mohli dávat Boží lásku dál, zprostředkovávat ji svou lidskou láskou.

«Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen». I v těchto slovech je veliká naděje pro nás slabé lidi, ale zároveň i veliký závazek; je v nich inspirace (a to doslova, „vdechnutí“), co by mělo být jedním z prvních projevů i naší lásky vůči druhým lidem, zvlášť k takovým, u nichž se nám zdá, že konají něco nedobrého, něco odsouzení hodného: Nebylo-li posláním Božího Syna svět soudit ale spasit, o co méně může být naším úkolem druhé odsuzovat. Jedním z prvních projevů a skutků naší lásky by tak mělo být zkusit aspoň nějak přispět k záchraně druhých, pomoci jim k dobru, což nejde jinak než dobrem. Jím pomůžeme zpravidla snadněji než příkrým odsudkem. Nehledě na to, že my sami jsme vždy také nějak odsouzení hodní a že často vidíme pověstnou třísku v oku svých bratří a sester, nicméně trám v očích vlastních nepozorujeme.

    pokračovat ve čtení »

stáhnout pdf